Říjen 2010

Klasifikace rychlosti chůze

27. října 2010 v 23:02 | MarT
Několik nejmenovaných zážitků z nedávné minulosti mě opět přimělo k napsání několika řádek. Ovanul mě asi fyzikální větřík, že jsem se zamyslil nad rychlostí pohybu člověka. Raději použiju termín pohyb nežli chůze. Nebudu přitom brát v potaz pohyb člověka v letadle či automobilu. Tedy téměř ne. Nezaujatá, objektivní stupnice rychlosti, seřazená od rychlejšího k pomalejšímu by mohla vypadat následovně:
1 - člověk nalepený na předním skle linkového autobusu s řeckým řidičem, jenž nemá ani třetinovou žízeň průměrného Čecha
2 - člověk sedící na předním blatníku skůtru s řeckým řidičem, jedoucím z práce domů
3 - Michael Schumacher&Ferrari na vrcholu své slávy
...
4 - Usain Bolt
5 - dva nejmenovaní spolubydlící při cestě na snídani (oběd či večeři) pod žhavým sluncem, kdy vlk (wolf) v kalhotech autora slaví triumfální vítězství
6 - velmi rychlá chůze (cesta průměrného Čecha do hospody)
7 - normální chůze bez vlka, žízně či jiných rušivých elementů
8 - výletní chůze s velkou časovou rezervou
9 - plahočení či pohyb průměrně ožralého Čecha z hospody
10 - pohyb člověka našlápnuvšího na ruskou minu, snažícího se odplazit zpět do bezpečí
11 - chůze Itala v značkové kotníkové obuvi Nike
12 - vytrvalostní závod šneků důchodců na 15cm
13 - chůze Italky v horách ve značkových střevících, ladících s očními stíny, pouzdrem na mobil, šaty s krajkou a další turistickou výbavou
14 - pohyb spící krajty, která před hodinou pozřela 250kg divoké prase
15 - španělská výletní chůze

Stává se ze mě důchodce

25. října 2010 v 16:09 | HeavyMetalFan
Ano je to bohužel tak. Čekal sem, že to přijde nejdřív tak v padesáti, ale už je to tady. Snažil sem se tomu všemi možnými cestami zabránit, ale bylo to silnější než já. Nevím, zda to unesu, jelikož to přislo naprosto neočekávaně....
Samozřejmě má to i svoje výhody - teď již můžu otevřeně nadávat na dnešní mládež, vyžadovat místo k sezení, protože nikdo jinej nemůže bejt unavenej tak jako já( po chůzi 10m a nákupu 4 rohlíků). Můžu otevřeně kritizovat všechno a všechny bez zjevného důvodu. Samozřejmě asi největší pozitivum, že si nyní můžu zažádat o důchod.
Ale má to i svoje proti. A je jejich hodně.... Za prvé již nemůžu navštěvovat akce a vracet se domů nad ránem, jelikož to prostě už pro mě není. Moje klouby, orgány, důchod a senilita by to neutáhly. Můžu pouze zajít pouze na místní polkovou kapelu a skočit si tam jednoho kozáčka, ale to je tak všechno, ale bejt doma před 10... Za druhé se již nemůžu jakkoliv v čemkoliv angažovat, jelikož většina lidí mi řekne, že za chvíli budu už pod drnem a tudíž můj názor je irelevantní. Za třetí musím každých 3 hodiny  v noci vstávat na záchod (i přesto že se mi nechce (zatim, ale myslim, že je otázka pouze týdnů), tak prostě vstanu dle budíka a dojdu na záchod chvíli tam postojim a pudu zpět - je dobrý mít trénink)...
A teď proč si to myslím? Dneska sem byl nkoupit v Cerfáči a šel sem po regálech a bral sme pouze věci v akci - bylo jedno zda to potřebuju či ne, ale hrnul sem to do košíku... Takže mam toaleťák v akci, akční džus a zubní pastu 2+1... Denně sleduju akční letáky a klidně sem ochotnej jít přes celý město  kvůli slevě na kachličky a koupit si to - kdo ví, kdy se to může hodit... 

Takže na viděnou v domově důchodců:-D:-D

Dudlajda

15. října 2010 v 10:50 | HeavyMetalFan
Ηοδνε λιδι σι δνεσκα δελα τεστυ "κδυ α ξακ θμρθ". Προ με ξε το ναπροστα ζβυτεψνοστ, ξελικοζ ξα το ωιμ - με ζαβιξε ραννι ωσταωανι.
A tuty klikyhaky se tady pouzivaj vuse
Preklad:
Hodne lidi si v dnes dela testy "kdy a jak umru". Pro me je to to naprosta zbytecnost, jelikoz ja to vim - me zabije ranni vstavani.

Pokracovani:

Cekal sem, ze tady v Recku se nebude vstavat driv nez pred 10, ale opak je pravdou - v patek mam od 8 hodin rano (ano od 8) skolu... Takhle by to asi dal neslo... Clovek si vecer vyrazi decentne na pivko a pak hned vstavat a este neco tukat do Pc... Du podat stiznost... Nebo mozna predtim skocim na obed a uvidime... Pak musim zajit do Cosmote (reckej operator], jelikoz sem si udelal tarif a ty kurvy mi to hned druhej den zablokli... Nejdriv predtim musim este na prednasku - viz zminovana recka abeceda.
Το βυλο ασι τακ ωσε, τακ σε ζατιμ μεξτε α ατ ζιξε πιωο...

Niking

11. října 2010 v 20:27 | HeavyMetalFan
Dnešní kratší článek bude o novém, ale velmi slibně se rojíždějícím sportu. Sám bych před pár dni neřek, že může jít o něco, co by mě tak nadchlo a asi nejspíš bych to zavrhnul. Ale světě div se - na vlastní oči sem tomu sportu doslova propad.
Myslím si,že je pouze otázkou času než tento sport nalezne pochopení a hlavně rozšíření. Vem te si například internet - spousta lidí z počátku řikala k  čemu mi bude ten Ajternet? Proč si mam kupovat ten Dajl Ap? Si radši dojdu ke stánku a koupim si Hrom(či Staré BezFrontí Včerejší). A dnes je situace jaká? Internet je všude...
Teď ale zpět o co se jedná. Jde o celou novou věc a myslím si, že bude mít vliv na celosvětovou tržní infrastrukturu. Nejedná se o žádnou malou věc. Sice se na úvod psal, že se jedná o sport, ale v podstatě nejde jenom o sportovní věc, ale zasahuje to i do vyšších sfér. Jednoduše řečeno, jestli za pár let budete chtí být in, nic jiného Vám nezbude než jet ve stylu Niking.
Pokud se zamyslíme nad celou ideí Nikingu, tak nejde o nic až tak převratného, ale to se dá říci o hodně vynálezech, které denně používáme, ale vždy jde, že na tu původní myšlenku někdo z nuly musí přijít. Nebudu už Vás dále napínat - ale nebo jo...
Předem musim, ale říct, že to není sport pro každýho - jde o poměrně náročný (hlavně na psychickou část - jelikož se jedná o nutnou přípravu). 
A teď k tématu. Zúčastnil sem se výpravy do Samarie (Horská soutězka). Nejedná se o nijak těžkou výpravu, ale jde se z místa, které leží asi 1200 nad mořem k moři. A část cesty se jde v korytu řeky - v létě je pouze v části a jde spíš o malý potůček. V zimě a na jaře jde o nohutnou řeku. A jak si de představit koryto je tvořeno nerovnoměrným kamenitým povrchem - místem s úzkými cestami lemovanými velkými balvany ( kusy skály). Jedná se o 16 km. Jde se postupně dolů a nahoru až se dojde k samotné soutězce, která má na nejužším místě pouze 3 metry.
Jde si tedy jednoduše představit, že jsou vhodné na cestu dobré boty. Jenže zde přichází ta zásadní věc. Jsou zde mezi námi lidé, kteří jsou ochotni nehledě následků jít vždy proti proudu. A nísto pevných bot nazuli Nike (diskutabilní zda origoš ci Nake) a to by eště nebylo úplně ono - na protest si je eště nechali rozvázaný. A s tím vesele kráčeli dolů po částečně kamenité cestě a v rámci totál protestu si ještě objednali deštivé počasí (překvapivě hladkej kamen, který namokne je klouzavý). 
V současné situaci se již odštěpuje z Nikingu jedna část členů, který to berou víc punkově. Budeme doufat, že se celek Nikingu udrží a neroztrhá se na menší skupiny - síla je v celku...

Takže na příští trekking výlet vyrážím žabkách a uvidim jak se to chytne... 

Stupnice vyndanosti

11. října 2010 v 10:46 | MarT
Dnešní příspěvek má s životem na Krétě nemnoho společného. Tedy má, původ myšlenky. Jeden nejmenovaný zážitek z nedávné minulosti mě přiměl k zamyšlení, jak ohodnotit správně úroveň bytí na sračky. Měření hladiny alkoholu v krvi se mi jeví jako veskrze málo objektivní a nedostupné řešení. Každou chvíli člověk slyší okolo sebe, že se někdo rozstřelil, vožral, rozsekal, vyndal a podobně. Bez dalšího popisu chování dotyčného jedince může ovšem člověk těžko posoudit jeho skutečný stav. Předem ale ještě k názvosloví: sloveso vyndat se pochází zřejmě z horažďovického regionu a nemá nic společného s jakýmkoliv odhalováním intimních partií. To je jedna z mála věcí, kterou se mi zde zatím povedlo pochytit. Stupnice vyndanosti s přihlédnutím ke zvykům jednoho nejmenovaného pivního turisty by mohla vypadat následovně:

Level 0: chování veskrze normální, ženy se stávají atraktivnějšími, komunikace je snadná, ve vzduchu je nádech optimismu a veselí, následky obvykle žádné

Level 1: chování bez komentáře, komunikace by chtěla být ještě snadnější, ovšem může se zadrhávat, objevují se známky poruchy zápisu do HD, z místa činu se domů běhá

Level 2: chování no comment, komunikace probíhá na úrovni čtení myšlenek a odezírání z body language, ženy jsou stále ještě rozpoznatelné, můžou se objevit velká časová okna s nefunkčním zápisem do HD, pravděpodobnost poblití se již není nulová, z místa činu se náhle uteče bez jediné zmíňky či rozloučení, ovšem po 40 vteřinách se dále plazí, cesta bývá dlouhá a náročná

Level 3: mluvit o chování ztrácí význam, vyjímečně může přijít okamžik s funkčním zápisem do HD, komunikace přestala mít smysl, roste pravděpodobnost usnutí na stole v putice či na židli s hlavou skloněnou hluboce dolů, jakékoliv cestování kamkoliv je zapovězeno (jediná možnost je vystřízlivět na level 2 a odplazit se), následky jsou katastrofální, několik dní bez chutě na cokoliv připomínající ethanol

Level 4: Death

Welcome party

9. října 2010 v 23:17 | MarT
Tak jsme udělali první slezinu s erasmákama z naší univerzity. Je tu 5 Španělů, 2 taliáni, 1 Němec, 4 Litevci a my 3 prasata z Čech. Jen 2 holky, ovšem člověka zvyklého na nejroztodivnější stvoření z KAE potěší i to. První boj začal hned při představování. Některá jména jsou opravdu líbezná. V současné chvíli si pamatuji 3, po 10 trénincích na facebooku. Nechci se nikoho dotknout, ale v prvním okamžiku jsem si říkal, že jmenovat se Mindaugas, tak si rovnou ustřelim hlavu:-) Myslim ale, že ostatní si o nás říkají totéž.
Domluvili jsme se po fuckbooku na sraz večer. 23 30 je ideální čas na začátek párty. Alespoň pro hispánce. Voni maj siestu, stejně jako Řekové. My máme hovno. Takže jsme začali v 8. Respektive ještě dřív. Museli jsme do kerfáče pro piva. Jestli jsem někdy nadával na fronty u kasy ve své rodné zemi, tak to bylo jen pro to, že jsem nikdy nebyl v Řecku. Fronty jsou stejné, jen se v nich čeká 3 krát déle. Kein Stress. Pokladní koukala na Milana, jako kdyby byl z jiný planety. Zřejmě tu moc pivo nepijou. Nebo ne v množství, na který jsme zvyklý my.
Tak jsme nacpali ledničku a mrazák, ale dlouho jsme čekat nevydrželi. Pozvali sme Felixe, jenž dostal od kapitána přezdívku Hitler. Zní to víc česky:-) Potom přišli Litevský klucí a taliáni. Tedy talián a taliánka. Sice toho moc anglicky nepoví, ale je celkem koukatelná:-) Hitlerovi sme moc nerozuměli, má trošku jinej level. Litevci se ukázali býti povahově blízcí. Tedy prasata:-) Zpočátku mluvil jen jeden, ale čas ostatních měl ještě přijít. Slívka tekla. Star tekl. Star je nejlevnější plechovkáč v Chanii. Tedy byl. Dokud nepřišel Jeorge, zvaný chorche, s levnějším plechovkáčem z lidlu. Lidl is cheap. Pivo chutná trochu jako sračkopramen. Lépe to popsali Litevci. Jako chcanka, respektive jako když si chlap umeje přirození a stočí tu vodu do plechovky. Jsou to chytří kluci.
Po pár pivech přišel správný španělský čas. Odebrali jsme se tedy do města za ostatními. Vzal jsem si pro jistotu na cestu víno. To mi začalo vynechávat zapisovnání do hard-disku. Byli jsme na návštěvě u Litevců. Podávala se vodka. Nalívali do třetinky, naštěstí ne plnou. Pak jsme šli dál. Určitě jsme byli v nějakým zakouřeným diskoušským klubu. Je jich tu hafo, 90% Řeků sou šampóni. Ceny byly lidové. Kapitán koupil dvě malý piva, 10E slečně za barem nestačilo. Snad měla aspoň hezký oči. To bylo ovšem porušení chytrého německého přísloví "Bier nach wein...". Ono to ale bylo jedno, protože to bylo i bier nach slivovic a bier nach vodka. Pak jsme údajně 3h stáli u moře a čekali na hispánce, než dožerou jejich plechovkáče. Byli ve skluzu. Hispánka fotila. Já zřejmě taky, naštěstí jsem si ale nevzal svůj přístroj. Rozmluvili se i další 2 Litevci. Říkali stále: "we have vodka, come to our hotel":-D Jeden z nich vypadá jako boxer. Myslim, že je to Mindaugas. Potom začal selhávat i napájecí zdroj. Milan s kapitánem říkali, že sem někde usnul na lavičce a že mě budili. Nevěřim jim, určitě kecaj. Bylo mi řečeno, že jsme pak byli v dalším klubu. Patrně jsme následovali litevskou taktiku: první panák zdarma, po něm jít do piče. Prej jich bylo ale víc. V tu chvíli naběhl zdroj i hard-disk. Zcela jasně si totiž pamatuju ouzo. To je řeckej chlast. Asi kozí a ovčí chcanky smíchané s použitým šampónem. Nechápu že se nerestartoval žaludek. Potom uběhl blíže nespecifikovaný čas, až jsem šel domu. Jasně si vybavuju, jak jsem nemohl najít cestu. Ptal jsem se nějakýho Řeka, vypadal trochu ustaraně. Na pokoji jsem si dal zkurvenou veku s kozoovčím, ovšem výborným jogurtotvarohem. Pak jsem šel spát, hodin bylo jak namrdáno. Milan a kapitán tu ještě nebyli.
Ráno mi bylo řečeno, že sem zmizel a že se po mě všichni sháněli. Údajně jsem měl někde sedět či dokonce spát v zavřený hospodě na židli...a v časovém okamžiku, nutném pro koupení 2 gyrosů, jsem byl v řiti. Jsou to dost nedůvěryhodné informace, zdroje měli 2+ promile. Prej se báli, že jsem skočil do moře. Kapitán totiž předtim vyhlásil soutěž: "kdo skočí do moře, dostane pivo" nebo tak nějak. Dokonce mě mí čeští opilí přátelé hledali. Trochu se na mě po ránu hněvali, ale jsou to dobří klucí:-) Takže první párty za námi. Co se dělo následující den, nemá cenu rozvíjet. Program byl opravdu rozmanitý. Cestou na žrádlo nás nasral Hitler. Říkal že je OK. Asi chlastal málo. Já jsem se začal blížit stavu OK v pozdních večerních hodinách.
Příště možná něco o stupnici ženské krásy, či stupnici vyndaných stavů.

Řešení krize

9. října 2010 v 15:23 | HeavyMetalFan
Dneska při cestě na oběd (zadáčo;)) sem vymyslel jak na krizi u policie. Mam dokonalej plán - kam se na to hrabe to Johnovo nesystematický řešení. Vzal bych je na tejden do Řecka a myslim si, že by si během toho tejdne vydělali celej roční rozpočet(pokud by to teda s nima nešvíklo).
Jediný co tady respektujou (částečně) jsou semafory - většina řidičů na červenou zastaví. Ale to je asi tak vše. 1 z 10 má bezpečnostní pás. Něco jako blinkr neexistuje - pouze výjmečně v případě, že zastaví u prostřed silnice, aby hodil řeč se sousedem, s kterým se už 14 minut neviděl. Jde tady celkem bezpečně poznat cizince za volantem - bliká a svítí a netroubí jen tak z nudy.
Na spoustě ulic jsou značky zákaz zastavení - v Řecku tuta značka znamená zastavte tady ve třech řadách. Něco jako značení hlavní vedlejší se tady nevede - kdo dřív přijede, ten jede. 
Řecké auta mají speciální úpravu z výroby - maj speciální kontrolku, která se jmenuje κόρνα. Jedná se speciální senzor, který má dvě funkce - v první je funkce časovače od poslední použití klaksonu a pokud doba překročí 5 minut, tak odpojí přívod paliva do motoru dokud řidič neaplikuje alespoň tří vteřinové troubení, druhá funkce je synchronizační a ulehčuje řidiči jeho práci - jakmile někdo zatroubí, tak se hned chytí a aplikuje trubku. Nejvtipnější je, když na semaforu padne zelená, tak většinou ten úplně poslední v zadu(kterej je kilometr od semaforu, tak začne troubit), ale ne z důvodu, že by někdo přehlíd, že je zelená...
Když sme u toho troubení, tak dokonce na to mají i systém, aby se vědělo, co se děje.
1. Troubení 1s - oznamení o jízdě - "je mi jedno, zda sem na hlavní nebo ne či zda mam červenou či zelenou, ale teď jedu já, jelikož sem si zatroubil)
2. Troubení 3s - to má dva významy: a) Zdary jakpa se máš (měl v práci) většinou následováno zastavením veprostřed křižovatky a řvaní přes celou ulici nějakejch krávovin)
b) Po jedný mikrosekundě padnutí zelený oznámení jako proč se nejede...
3. Troubení víc než 3s - též dva důvody - a) pokud si někdo dovolí jet podle předpisů a zdržovat Řeka od cesty na 15-tou siestu/den.
b) U nás když se někdo nudí, tak si pustí Tv, přečte knížku, jde se ožrat, nechá si dát piercing do prdele - tady si lidi krátí nudu troubením....

Zpět k tématu. Motorkáři je další zajímavá skupina.
To že se teda nenosí helmy (v převážný většině) se nemá cenu ani zmiňovat. zajímavější je potřeba Řeků řídit motorku jednou rukou - druhou telefonovat kouřit nebo se drbat na prdeli. A to všechno v plný rychlosti i do zatáčky. Nejsem sice expert přes telekomunikace (studoval sem je pouze 7 let:-D), ale stejně v tom telefonu nemůže bejt nic slyšet a to nemluvě o super požitku z cigár v 50 km/hod.

No je to tu veselý.....

Druhý školní den

8. října 2010 v 15:42 | HeavyMetalFan
Takže nastal druhý školní den. První předmět začal v 8:15(chápu, že někdo v tento čas má již půlku šichty za sebou, ale pro mě je to půlnoc). Takže lehce rozladěn vyrážím do školy.
Cestou do školy sem bojoval s divným pocitem ve střevech, ale nakonec sem boj vyhrál a trenky vydrželi netknutý. Týpek si pro nás došel a odved nás do PC laborky. Kde nám vysvětlil zhruba oč pude. Pak byla jedna hodinka opakování základů Assembleru. Muj Pc mi od startu hlásil, že sem se stal asi obětí Pc piráctví (zkontroloval sem peněženku a mobil, ale vše bylo na svym místě, asi planej poplach:-D). Pak nás pustil...
Od 12 byla schůzka s Kostasem, kterej jako obvykle hlásil. Ale na jeho obranu zná plzeňský pivko a hned vyhlásil kolegu, že si myslel, že Budvar pochází z Ameriky.... Na závěr nepochopil moc muj vtip o tom, že neumim plavat, ale což...
A od jedný byla další hodina Signály a Systémy. Během tutý přednášky sem pochopil, že asi už příště nedorazim - dalo by se to nazvat řecká abeceda během 2 minut:-D. Týpek si nejdřív před začátkem hodiny zašel do kantýny pro něco malýho do ruky a začal přednášku tím, že to do sebe rval a do toho mluvil až mu to padalo z huby:-D... Ze začátku to vypadalo celkem rozumně, jenž pak rozjel substituci za řecký klikyháky a začal tam psát samý fita, theta apod (než dokončil příklad už mu byla celá řecká abeceda malá). Takže hrdě můžu říct, že sem po konci přednášky moh říct, že sem si odnes jediný a to, že sem se naučil psát (spíš by se asi hodilo kreslit) fita:-D. Nic víc neutkvělo. Na závěr sem mu omylem potvrdil, že naprosto je všechno jasný, jelikož sem myslel, že se ptá, zda nám vyhovuje čas přednášky. Na závěr se zeptal, zda bude pokračovat nebo sme unavený a když sme odpověděli, že to necháme na jindy, tak řek dobrá a byl konec.
Vrchole dne byla výměna naší školní karty za jinou- jedinej rozdíl byl v barvě - původní byla modrá - a teď máme přiteplenou vyblitou červenou. Jinak jsou naprosto stejný. Asi to označuje, že sme vydrželi první tejden a postoupili sme na další level. Sem zvědavej, zda se to bude takhle opakovat každej tejden. Je nutno podotknout, že veškerý karty jsou ručně vypsaný a fota je tam přistřelená sešívačkou - kolegyně Katsamakiovny byla celkem šťastná, když musela všechno jako stroj datlovat propiskou - ale proč ne v době Pc si nevzpomenout na starý časy:-D

Rychle než padne net

7. října 2010 v 17:36 | HeavyMetalFan
Byl krásný den, sluníčko svítilo, všichni se usmívali, nikdo nikam nepospíchal, děti si hrály na hřišti, všude samý slevy, zápočty zadarmo a najednou se setmělo a v tom mi pomiliontý za den padnula ta cenzored(eště není po desátý hodině) wifina. 
Je to  vynikající,když člověk něco většího potřebuje stáhnout a stahuje to 100B/s a eště to 5x za minutu padne. To je asi tak vše protože za 13 vteřin je plánována odstávka netu (teď už to běží deset ano DESET minut bez toho, aby to spadlo - asi to jde na rekord - takže už brzo musí přijít hláška No internet connection)...
Mají tu krámek s lopatama asi si zajdu jednou koupit a navštívím pana recepčního a předvedu mu princip lopaty mezi očima nebo ho navšívím s flaškou rumu a my se už určitě nějak dohodnem:-D

První školní den

5. října 2010 v 18:19 | HeavyMetalFan
Takže první článek. Popis cesty brzy doplníme. 
Po příjezdu jsme večír měli takovou welcome party na bytě - pivo, rum a slivovice. Takže úspěch byl zaručen. V průběhu noci na nás vylítla ženská z protějšího baráku - vyhlásili jsme jí a ona zalezla. Po chvíli na nás vylít týpek - seběh v trenkách na ulici a řval na nás něco, že zavolá floidy. Není nad to si udlěat dobrý sousedský vztahy hned ze začátku (nevim co jim na nás vadilo - sme si lehce o půlnoci zakřičeli Czech republic, SParta apod). Takže jsme udělali pěknej první dojem - druhej den nás Nikos 2(recepční - info doplnim) se svym smíchem varoval ať už neděláme tolik virvál.
Druhej den jsme po probuzení (eště s třema promilema)vyrazili navštívit školu.Z venku vypadá celkem zachovale a důstojně, jenže zdání klame. Po otevření vstupních dveří přišel šok - hodně to svědčí o povaze Řeků. Posprejovaný zdi (sem tam občas srp a kladivo), na každym druhym rohu udělanej odpoďák,zdi polepený nějakýma plakátama, lidi tam hulí uvnitř budovy (to je celkem paradoxní, když nedávno řecká vláda schválila zákaz kouření na veřejných místech) - prostě bordel jak kráva. Lidi na nás divně koukali - nevim, zda kvůli vzhledu nebo kvůlu tričku, který sem měl - pes tam chčije na rudou hvězdu...
Vydali jsme se hledat mezinárodní kancelář. Naivně jsme si mysleli, že na dveřích bude něco jako International Office a ne jenom ty klikyháky - omyl. Nic se nedělo. Takže všechny dvěře popsaný tou jejich hatmatilkou. Za prvním bordelem jsme zahli doleva. Tam byli nějaký dvěře polepený nějakejma nesmyslama, tak jsme si řekli, že to zkusíme. Vevnitř sedělo několik lidí - nakonec se ukázalo, že paní proti nám je hledaná Katsamakiovna(na stole samozřejmě měla cedulku s jménem naolácanou v těch jejich klikhákách). Takže nám řekla nějaký info - a dala nám nějaký formuláře na vyplnění.Měla v kanclu trochu horko v kombinaci s alkoholem v krvi jsme se u toho docela zapotili. Následně tam přiběh týpek, kterej vypadal Jason Statham. Bylo zjištěno, že to je náš koordinátor. Když se dozvěděl, že jsme přijeli autem, tak se hned zeptal, zda Škoda Octavia.
Pak že nám ukáže knihovnu a menzu - cestou sme potkali další erasmáky a to Španěly - z počátku se zdálo, že ani jeden neumí engliš, ale pak se ukázalo, že jeden z nich asi něco dokáže skloubit). 
Navštívili jsme knihovnu, kde ukázalo, že i v  Řecku existuje byrokracie, jelikož i zde jsme již počtvrtý museli vyplňovat jméno a podobný věci. Týpek za pultem si hrál na strašně důležitýho, jak kdyby mu to tam patřilo. V knihovně byly asi pět regálů. Zatím byla PC učebna - dohromady tam bylo asi 10 PC, který asi pamatujou hodně. Každej monitor jinej. Tam za náma přiběh koordinátor Kostos - ještě než se představil, tak se zeptal všech, zda mají přítelkyni - všichni tak nějak zaskočeny otázkou nic neřekli a on hned kontroval, že je to dobře, že si tu nějakou najdem. Jeho styl mluvy by se dal popsat jako řeckoanglickej kulomet. Pak se projížděli předměty a zda to pude absolvovat. Já sem přišel na řadu první - řek mi, že vypadam jako heavymetelfan... Když se mi na něco ptal, tak sem se většinou zmoh jenom na Ok a kejvání hlavy, jelikož v podstatě sem mu rozuměl každý desátý slovo. Kolegy se zeptal, zda umí vůbec anglicky ana třetího se jen podíval a začal se smát. 
Cestou tam pak dorazili další erasmáci - Litevci - do nich Kostas furt šil kvůli basketu...
Pak bylo chvíli volno, tak sme koukli kousek po škole - za rohem byla přednášková místnost s kukaněma zezhora - docela vtipný...
Pak jsme koukli do menzy - celkem v poho. Zadarmo voda z kohoutku, tak sme si hned natočil do petky:-D.
Pak nám vystavili kartičku na slevu na bus a do menzy (máme ji zadarmo;)). Následně mě Kostas označil kapitánem a řek, že kdyby sme cokoliv potřebovali, tak se máme ozvat - napadlo nás mu napsat, že nám došel rum ať to nějak vyřeší:-D)... NA závěr sme měli jít navštívit profesory, u kterejch máme zapsaný ty předměty, ale bylo zjištěno, že nikdo neví, kde jsou a zda vůbec tam jsou tak to bylo přesunuto na pátek.....
No a to je asi vše z první dne ve škole - myslim si, že to stálo za to....

Jináč pokud by na Olympijských hrách bylo synchronizovaný troubení, tak řekové nemaj konkurenci. Taky chápání dopravních značek je tady jiný- značka max.povolená rychlost znamená jeď alespoň třikrát tolik a  vem to přes odstavnej pruh:-D...

Sraní v Řecku

5. října 2010 v 11:30 | MarT
Rád bych se zmínil všem zainteresovaným o jedné velmi zajímavé kapitole, o které se v souvislosti s návštěvou Řecka nemluví tak často. I malé děti vědí, že tato země leží u moře, starší děti se pak učí v dějepise o civilizacích, které vládly v těchto zeměpisných šířkách v dávných dobách a dospělí se tam jezdí koupat a spalovat. Jen nepatrná část lidí ovšem dokáže ve svých vyprávěních o zážitcích z dovolené shrnout opravdu všechny zajímavosti. Neboť co záleží na tom, zdali je moře teplejší či studenější, slunce svítí hodně nebo ještě více, když každný z nás má čas od času nevyhnutelnou potřebu se v klidu vysrat. O kultuře sraní a utírání prdelí v Řecku se totiž nemluví. Zřejmě to není úplně IN. Přitom zeměpisná poloha či blízkost Turecka přímo svádí nezasvěcené obyvatele jiných krajů k polemice na toto téma. Zatímco v polohách severnějších jak známo i nám, obyčejným středoevropanům, se na místech k tomu určených obvykle nachází běžný hajzl, potomci Osmanské říše si vystačí s obyčejnou dírou (jámou, výkopem), či vylepšenou sanitární technikou na stejném principu. Fandové tohoto bezkontaktního principu sraní by však byli v Řecké republice zklamaní. Na toaletách se totiž nacházejí úplně stejné záchody jako v Čechách.
To ovšem není vše. Kvůli této podobnosti by si přeci nikdo neplácal játra ani nezabíral kB na serverovém disku jakéhokoliv blogu. Na toaletách, dámských i pánských, stojí totiž vedle běžných mís také odpadové koše. Nikterak zvláštní, běžné koše průměrných rozměrů, obyčejného vzhledu. Rozhodující je ovšem jejich určení. Jako koruna na hlavě krále se totiž na každém WC vyjímá cedulka i v několika jazycích:

ΠΑΡΑΚΑΛΟ ΜΗ ΡΙΧΝΕΤΕ ΧΑΡΤΙ ΣΤΗΝ ΤΟΥΑΛΕΤΑ

PLEASE DON'T PUT PAPER INTO THE TOILET

BITTE DAS TOILETTENPAPIER NICHT IN DIE TOILETTE WERFEN

česky neházejte papír do toalety,
jinými slovy utřete si prdel a zahoďte to do toho zkurvenýho koše!!! Vítejte v Řecku!

Zdary

5. října 2010 v 8:44
Zdary